ING. ANTONÍN ZAHÁLKA, IČ: 75078619

mobil : 603 146 967, 603146 858
e-mail : zahalka.antonin@seznam.cz

BLOG O EKONOMII A PODNIKÁNÍ

PŘEDMLUVA k manuálu pro přípravu na profesní zkoušku Realitní zprostředkovatel ( kód. NSK 66–042-M)

Vážení a milí kolegové a milí čtenáři těchto stránek !

Tyto stránky jsou sice primárně určeny jako podpora mého podnikání a nejsou tedy vhodné k ekonomickým úvahám či textům, ale přesto mi dovolte, abych se touto cestou s vámi podělil o svůj pohled na podnikání jako společenský obor, a to nejen z hlediska současnosti, ale zejména historická retrospektiva je podle mne velmi poučná. Tyto řádky jsou určeny jak pro madé, začínající podnikatele, kteří se teprve začínají rozhlížet a přemýšlí v jakém oboru by začali svůj business, tak i pro začínající podnikatele v oboru realitních služeb. Věřím, že tyto řádky budou pro vás inspirativní a možná, že i impulzem ke změně v pohledu na dnešní či budoucí stav vašeho podnikání.

V dalších kapitolách bych Vám postupně rád představil historický pohled na ekonomii a podnikání jako společensko-vědní obor v našem ekonomickém prostoru , tedy prostoru střední Evropy tak, jak ho viděla řada „velkých“ ekonomů 19. a 20. století.

KAPITOLA I.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI tzv. ŠPANĚLSKÉHO ZLATÉHO VĚKU

Hned v úvodu této kapitoly bych chtěl předeslat, že celá novodobá historie ekonomie a tedy i podnikání je úzce spjata se základním, chcete-li axiálním sporem, a to tzv. sporem o metodu (tzv. methodenstreit).Je to spor o metodu náhledu na základní principy ekonomie, tedy lidského jednání či rozhodování. Tento spor, který naštěstí stále trvá je sporem mezi tzv. „rakouskou školou ", představovanou slavnými rakouskými ekonomy 19. a 20. století v čele s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974 , Fridrichem Augustem von HAYEKEM a "neoklasickou teorií“ , představovanou zejména anglickými ekonomy v čele s Johnem Maynardem KEYNESEM a americkými ekonomy v čele s Miltonem Friedmanem z Chicágské ekonomické školy. Je nesporné, že v tomto sporu bohužel vítězí neoklasická teorie a způsob jejího myšlení. Tato teorie ale nejen že nedokázala předpovědět velkou hospodářskou krizi z let 1927 až 1933, jak to naopak dokázala Škola rakouská, ale navíc neoklasické myšlenky a ekonomické teorie zavedly celou kontinentální Evropu až k intervencionismu a následně a v konečném důsledku k socialistickému způsobu ekonomického myšlení. Osobně si myslím, že pokud by v tomto základním sporu vítězila Rakouská ekonomická škola, možná by se Evropa a potažmo i celý svět mohl vyhnout nejen Velké hospodářské krizi 30tých let (která odstartovala řadu společensky negativních procesů), ale možná by nenastaly ani podmínky k zahájení 2. světové války a s tím souvisejících dalších negativních událostí, zejména největšímu zločinu proti lidskosti v našich novodobých dějinách, tedy Holokaustu.

Scholastici španělského zlatého věku jako předchůdci Rakouské ekonomické školy :

Existuje tradice myšlení v oblasti ekonomie a práva, která má původ v katolicismu kontinentální Evropy a jejíž předchůdci sahají až do doby zrodu řecké filozofie a následně k právnímu, filozofickému a politickému myšlení klasického Říma. Této myšlenkové tradice se však nejlépe chopili, rozvinuli a zdokonalili scholastičtí učenci tzv. španělského zlatého věku a na něž je právem nahlíženo jako na předchůdce rakouské ekonomické školy. Podle F.A. Hayeka , jednoho z hlavních představitelů Rakouské ekonomické školy by základní prvky ekonomického liberalismu, dynamického pojetí a subjektivistického pojetí ekonomie neměly být hledány u skotských filozofů 18.století (kalvinistů), jak tvrdí anglická klasická škola, nýbrž ve středomořských státech v řecké, římské a tomistické tradici. A kdo byli tito španělští učenci ? Jednalo se vetšinou o dominikánské a jezuitské,(resp. katolické) profesory teologie a morální doktriny na univerzitách jako např. ve španělské Salamance a Coimbře. Ti, jako lépe než kdokoliv před nimi vyjádřili podstatu subjektivní teorie hodnoty, když např. již v roce 1555 profesor Covarrubias prohlásil, že " hodnota zboží nezávisí na jeho objektivní povaze, nýbrž na subjektivním úsudku lidí, i když je onen úsudek pošetilý". Tyto myšlenky pokračovaly v dílech dalšího španělského scholastika ,Luise Saravii de la Calle, který jako první vysvětlil vztah mezi tržními cenami a náklady a tvrdil, že náklady vždy následují ceny, a nikoliv naopak a předčasně tak odhalil nedostatky objektivní teorie hodnoty anglické klasické školy, která poskytla základ pro budoucí teorii vykořisťování Karla Marxe a jeho následovníků. Již v roce 1544 Saravia de la Calle napsal : "

" Ti, kdo měří spravedlivou cenu zboží prací, náklady a rizikem neseným osobou obchodující či vyrábějící dané zboží jsou vážně pomýleni, neboť spravedlivá cena má původ v hojnosti či nedostatku statků, obchodníků a nikoliv v nákladech, práci a riziku".

Je tedy zřejmé, že hodnota zboží, statků, peněz má subjektivní povahu , jak tvrdí rakouská škola a nikoliv povahu objektivní, jak tvrdí anglická klasická škola.

Další příspěvek španělských scholastiků je zavedení dynamického konceptu konkurence, což je dle nich proces soutěžení, který pohání trh a rozvoj společnosti a i tato myšlenka je také jádrem rakouské teorie trhu. Tato teorie je pak protikladem k neoklasickému modelu dokonalé konkurence,mo­nopolistické konkurence a monopolu. Klasická a neoklasická anglická škola vychází z modelů všeobecné rovnováhy ( na trhu), tato všeobecná rovnováha však dle rakouských ekonomů zpravidla nikdy nemůže nastat a trh se této všeobecné rovnováze může jen částečně a na velmi krátkou dobu přiblížit. Anglická škola tuto svoji základní myšlenku modelu všeobecné rovnováhy vyjadřuje pomocí matematických modelů ( chcete-li, matematických cen) pomocí funkcionálních rovnic, bez toho, aniž by vzala v potaz, že hybatelem trhu je ve skutečnosti člověk a jeho subjektivní povaha myšlení a jednání. Socialističtí a neoklasičtí ekonomové pak takové matematické modely všeobecné rovnováhy využili pro zdůvodnění státního intervencionismu a plánování trhu pomocí tzv. matematických cen. Tyto ceny ve skutečnosti dle rakouských ekonomů nemohou být nikdy dopředu známy, neboť je generuje nezávislý trh, chcete-li miliony lidí s různými potřebami, hodnotami či pošetilostmi.

Dalším důležitým prvkem pro rakouskou školu se stala tzv. doktrína, nebo-li princip časové preference. Tato doktrína byla znovuobjevena v roce 1556 Martínem de Azpilcuetou, který ji převzal od žáka sv. Tomáše Akvinského,a to Gillese de Lessines, jenž již v roce 1285 napsal:

" Budoucí statky nejsou ceněny tak vysoko jako statky dostupné okamžitě, neboť ani jejich vlastníkům nedovolují dosáhnout stejného užitku. Z tohoto důvodu musí být vzato v úvahu, že je spravedlivé, aby měly nižší hodnotu."

Scholastici též analyzovali deformující účinky inflace ( státní politiku růstu peněžní zásoby) záměrného snižování ryzosti starých měděných mincí, přispěli také k bankovní teorii a kritizovali bankovnictví s částečnými rezervami a poskytování půjček třetím osobám ze vkladů na požádání od svých klientů , což je dle nich nelegitimní a je to závažným hříchem.

Závěrem k této kapitole lze shrnout, že scholastici španělského zlatého věku byli schopni dříve než jiní již v 16tém století formulovat to, co se později stalo klíčovými teoretickými principy rakouské ekonomické školy.


KAPITOLA II.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI tzv. „RAKOUSKÉ ŠKOLY“

Proč právě rakušané stáli u znovuobjevení španělské katolické tradice ( viz. kapitola I.) a myšlenek španělských scholastiků ? Na tuto otázku zná odpověď historie kontinentální Evropy, kdy v 16.století španělský král a císař Karel V. pověřil svého bratra Ferdinanda I. králem rakouským a Rakousko se tehdy stalo východní částí obrovského španělského katolického impéria, které kromě Francie a Anglie ovládalo celou kontinentální evropu. Proto španělští scholastici mohli ovlivnit i toto své východní území, jehož součástí bylo samozřejmě i území českého království. Tento vliv se udržel po několik staletí a proto právě rakušané a z nich první Carl Menger měl možnost tuto španělskou katolickou tradici znovuobjevit a rozvinout.

Carl Menger (1840–1921) měl stejně jako další rakouští představitelé rakouské školy také české předky. V roce 1871 vydal svoji knihu Základy ekonomie, kde podrobil kritice myšlenky představitele anglické klasické školy ekonoma Adama Smitha a zejména jeho teorie tvorby cen. Tato kniha napomohla ke vzniku rakouské školy a jejím hlavním příspěvkem bylo, že anglický objektivismus měl být nahrazen rakouským subjektivismem, který se zaměřuje na jednající lidské bytosti, když tvrdí, že indiduální lidská bytost se snaží dosáhnout svého cíle, kterému přisuzuje určitou subjektivní hodnotu pro užitek, kterého chce dosáhnout . Tato konkrétní lidská bytost si vytvoří vlastní plán za účelem dosažení tohoto pro něj jedinečného cíle. Pro takového jedince jsou hodnota a užitek pouze dvě strany téže mince. Menger tvrdí, že každý člověk je vybaven vlastní , malou exkluzivní zásobou subjektivních znalostí, praktických zkušeností, vlastních tužeb a pocitů, jinak řečeno vzorců chování, které mu umožňují život ve společnosti. Obrovský přínos Karla Mengera je právě ve formulaci subjektivistického a dynamického pojetí veškerých procesů lidského jednání a to na rozdíl od tehdy dosud známého a zavedeného objektivistického pojetí anglické klasické školy, představovanou zejména Adamem Smithem. Adam Smith tehdy opustil tzv. subjektivní teorii hodnoty a nahradil ji svojí tzv. pracovní teorií hodnoty (nám starším spojenou s dobře známou s tzv. teorií nadhodnoty )a tuto teorii později využil jako základ pro svoji socialistickou teorii vykořisťování a dal základ k neméně škodlivé tzv. „teorii dlouhodobě rovnovážných cen, čili modelu rovnováhy “.

pozn. Anglická klasická škola vznikla v důsledku tehdejší náboženské reformace (např.skotští kalvinisté, němečtí lutheráni, francoužstí Hugenoti), která byla tehdy namířena proti všemu španělskému , zejména proti španělskému katolicismu.

Ludwig von Mises , další z velikánů Rakouské školy, se narodil v roce 1881 v tehdejším Rakousku-Uhersku a to ve městě, které tehdy neslo název Lemberg. Dnešní název tohoto města je Lvov a je součástí Ukrajiny. Stejně jako mnoho dalších významných osobností musel z důvodu nástupu nacismu v Německu a Rakousku emigrovat do USA, kde později působil jako profesor ekonomie na Newyorské univerzitě. Je právem považován za nejvýznamnějšího rakouského ekonoma dvacátého století.

Ludwig von Mises aplikoval Carlem Mengerem definované dynamické pojetí trhu na nové oblasti, zejména na oblast teorie peněz, teorie úvěru a teorie hospodářských cyklů. Vytvořil sofistikovanou teorii podnikání, což je dle něj hnací silou trhu. Zejména teorie hospodářských cyklů byla velmi významná, neboť oproti teoriím založených na rovnováze, tato teorie předpokládala vznik mnoha nerovnovážných ( cyklických) stavů, které mají ve společnosti celou řadu možných příčin. Mises jako první poskytl analytické nástroje schopné vysvětlit opakující se fenomén konjunktury a recese. Mises byl již ve dvacátých letech minulého století také hybnou silou k vytvoření Rakouského institutu pro výzkum hospodářského cyklu , který jako jediný byl schopen předpovědět příchod Velké hospodářské krize v roce 1929.
Misesovým dalším příspěvkem v ekonomii byl jeho Teorém o nemožnosti socialismu. Tvrdil, že z hlediska rakouského subjektivistického pojetí je zdrojem veškerých přání, hodnocení a znalostí tvořivá schopnost člověka a proto jakýkoliv systém založený na násilném donucení proti svobodnému lidskému jednání jako je tomu v socialismu zabrání v myslích jedinců vzniku informací nezbytných ke koordinaci společnosti. Mises dospěl k názoru, že bez tržní svobody ( tržních cen) není žádná racionální ekonomická kalkulace vůbec možná.

Jedním z posluchačů Ludwiga von Misese byl jeden z nejvýznamnějších ekonomů Rakouské ekonomické školy a nositel Nobelovy ceny za ekonomii ( 1974) filozof a liberální myslitel Friedrich August von Hayek ( 1899–1992). Narodil se v roce 1899 ve Vídni v tehdejším Rakousku Uhersku, ale stejně jako Ludwig von Mises odešel po nástupu nacionálního socialismu v Německu do Velké Británie, kde v roce 1938 získal britské občanství. F.A. Hayek má rovněž své kořeny v tehdejších Českých zemích, neboť jeho praděd založil na začátku 19. století v městě Letovice ( okr. Blansko) textilní továrnu, později známou jako Tylex Letovice. Tuto skutečnost jsem se nedávno dozvěděl zcela náhodou v jednom z rozhovorů známé ekonomky Ing. Hany Lipovské Ph.D. z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

F.A. Hayek však byl původně socialistou, který věřil, že intervence státu může zlepšit společenský řád. Teprve po přečtení Misesových děl tuto socialistickou myšlenku opustil a začal spolupracovat s Misesem v oblasti ekonomického výzkumu. Tím, že se již v roce 1931 stal profesorem na London School of Economics se stal i významným vykladačem Rakouské školy v anglickém jazyce a mimochodem názorově zde ovlivnil i pozdější britskou předsedkyni vlády a vůdkyni britské konzervativní strany Margaret Tchatcherovou.

Již v roce 1931 Hayek publikoval jeho nejdůležitější knihu v oblasti hospodářských cyklů s názvem " ceny a výroba ". Zde Hayek vysvětluje jak vzniká ekonomická recese, která je podle něj způsobena úvěrovou expanzí ( půjčování nekrytých, levných peněz), která není podporovaná předchozím zvýšením dobrovolných úspor. Podle Hayeka takové peněžní změny mají vždy velmi škodlivý vliv na strukturu relativních cen. Ve skutečnosti přísun nových nekrytých a levných peněz vytvořených bankovním systémem znamená, že někteří podnikatelé, kteří by jinak měli ztráty, dosahují zisků a mnoho pracovníků, kteří by nenašli práci v určitých sektorech v nich práci naleznou snadno ( podobnost se současnou dotační politikou vlády a EU je zřejmá !). Nové peníze dle Hayeka příjdou na trh zpravidla po umělém snížení úrokových měr ( pod jejich přirozenou úrovní) jako součást politiky úvěrové expanze. Investice, které by jinak nebyly ziskové se tímto stávají ziskovými ( podobnost s dnešními tzv. zombie firmami, které přežívají jen díky dotacím je zřejmá !)

Dalším přínosem F.A. Hayeka je také skutečnost, že dle něj má svobodný trh svůj "spontánní řád " a nemá být nikterak regulován zásahy státu.

Závěr:

Rakouští ekonomové , resp. Rakouská škola jako jediná z kontinentální Evropy a vlastně i na světe dokázala již ve 30tých letech minulého století vysvětlit příčiny vzniku, průběhu a důsledků hospodářských cyklů ( dokázali pojmenovat a vysvětlit příčiny recese a konjunktury), na základě svých výzkumů dokázala popsat škodlivost vlivů intervencí státu do ekonomiky, dokázala zdůvodnit teorém ( princip) o nemožnosti socialismu.

Hlavním přínosem je však rakouské pojetí společnosti jako dynamické spontánní struktury milionů a milionů lidí s nekonečnou škálou neustále se měnících cílů, zálib, hodnocení a praktických znalostí. Jen připomínám, že území, kde žijeme, tedy Česká republika, bylo tehdy součástí Rakousko-Uherska a proto lze říci, že Rakouská škola je tak trochu i školou Českou. Rakouská škola byla bohužel na českém území zejména po roce 1945 skoro zapomenuta a jen díky osobnostem , a to bývalého prezidenta ČR Václava Klause , Jiřího Schwarze ( bývalý pedagog Národohospodářské fakulty VŠE), Tomáše Ježka ( bývalý pedagog Národohospodářské fakulty VŠE a Miroslava Ševčíka ( současný proděkan Národohospodářské fakulty VŠE) nebyla zapomenuta úplně !

Zopakoval bych, že neoklasická ekonomická škola je založena na principu nutnosti vytváření rovnovážných stavů trhů. Tzn. na vyrovnaném stavu nabídek a poptávek na trzích. Neoklasičtí ekonomové k vytváření rovnovážných stavů trhů používají matematických modelací a v případě, že rovnovážný stav na trzích není ( což dle rakouských ekonomů není vlastně nikdy) , předpokládají státní intrvence k tomu, aby rovnovážný stav byl opět nastolen ( podobnost se státními plánovacími komisemi bývalých socialistických zemí není náhodná). Podle rakouských ekonomů však k těmto modelacím nemůže mít neoklasická škola nikdy přesná a úplná data ( protože tato data nejsou dopředu nikdy známa) a proto tyto rovnovážné stavy nemohou dlouhodobě nikdy fungovat. Rakouští ekonomové naopak tvrdí, že existuje pouze princip spontánního řádu trhů, který je založen na každodenní potřebě či zálibách milionů lidí z nihž každý má tyto potřeby či záliby exkluzivní a které navíc nejsou dopředu nikdy známy.

Mým názorem je to, že přes všechna úskalí porevoluční doby v ČR bylo pro nás, obyčejné občany ČR velkou výhodou a možná i štěstím, že u tohoto transformačního procesu stál od počátku právě Václav Klaus a i ti nejzatvrzelejší jeho odpůrci by měli uznat, že jeho pozice byla pro porevoluční hospodářský vývoj v ČR klíčová.

Úplně vše o této době a zejména také o době současné , na kterou jsme mnozí z nás již skoro zapomněli si můžete osvěžit v přednášce bývalého prezidenta ČR, pana Václava Klause ze dne 24.3.2020 kurz pro studenty Národohospodářeké fakulty VŠE – „Transformační procesy v ČR“ pomocí live stream na kanálu IVK ( Institut Václava Klause).

viz.

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 1

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 2

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 3

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 4

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 5

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 6

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 7

https://www.youtube.com/watch?… – Transformační procesy v ČR část 8

KAPITOLA III.

Současné podmínky k podnikání

Jak již bylo shora uvedeno…v zemích Koruny české (Corona regni Bohemiae, kterou založil Český král a pozdější císař Karel IV. již roku 1348 a která trvala v podstatě až do roku 1918) má podnikání a podnikatelská tvořivost dlouhou a podle mne i díky Rakouské škole i velmi úspěšnou historii. Zopakoval bych, že úspěch Rakouské školy tkví ve svobodě myšlení, subjektivistickému pohledu na člověka a svět a zejména na svobodném (tedy neregulovaném) trhu.

Tato skutečnost je nám bohužel v naší době stále více a více omezována, vlivem mnoha regulacím trhu, státním intervencím , různým dotacím ( např. zeleným energiím), působením mnoha tzv. neziskových organizací atd. Podle mého soudu svoboda našeho myšlení je stále více a více omezována , trh již není svobodný a pohled na svět a občany je v mnoha případech již zcela objektivistický. Jak jinak si mám vysvětlit situaci, kdy např. bývalá personální oddělení ve firmách se již nazýváoddělení pro řízení lidských zdrojů ?Na občana se již v mnoha případech přestává pohlížet jako na lidskou bytost, nýbrž jen jako na zdroj pracovní síly, který je samozřejmě jako každý zdroj vyčerpatelný. S takovým přístupem k člověku nelze za žádných okolností nikdy souhlasit.

Pokud se v takovém podnikatelském prostředí začínající podnikatel rozhlíží po svém byznysu, bude, ať chce či nechce , narážet na nerovný (pokřivený) trh v jakékoliv oblasti podnikání. Např. v oblasti trhu práce, dnes prosazovaný " kurzarbeit " , není ničím jiným než státní intervencí do trhu práce, který výrazným způsobem trh práce pokřivuje, když zabezpečuje pracovní místa zaměstnancům tam, kde by jinak firmy musely propouštět, aby nezkrachovaly , ale naopak tito zaměstnanci chybí tam, kde by je potřebovaly ty firmy, které jsou zdravé a prosperující.

Mladý, začínající podnikatel by si měl výše uvedené skutečnosti uvědomovat, ale ani přes tato negativa by se neměl bát začít svůj byznys. Moje zkušenost je taková, že jedině podnikatelská praxe ( Rakouská škola používá vystihující termínpraxeolo­gie) nás posunuje stále dál a dál, kdy zjišťujeme a eliminujeme chyby, které řada z nás jistě ve svém podnikání udělá. O to více nás pak výsledek těší !

Kolegové,

Univerzální návod jak a v čem podnikat zatím nikdo nevynalezl, ale několik dobrých rad pro vás bych měl :

  1. Podle mne , důležité není to v jakém oboru podnikáte, ale zda podnikáte svobodně a ve svobodném prostředí ( nenechte si od svých kamarádů a známých podsouvat praxí neověřené skutečnosti) ať již děláte byznys v čemkoliv, neboť jen vaše osobní zkušenosti ( praxe) vás posune dál.
  2. Učte se od lidí, o kterých zcela jistě víte, že již něco v životě hmatatelného dokázali ( jak se píše i v Bibli – " po ovoci je poznáte")
  3. Nepodnikejte v takovém oboru, kde je trh zboží a služeb zavalen dotacemi, intervencemi, podporami různých druhů a forem, neboť takové podpory " musí jednou skončit " !
  4. Každý z nás máme svoji osobní historii, nebo-li jak říká ve svých přednáškách známá filozofka , prof. Anna Hogenová z Filozofické fakulty UK Praha , žijme z " vlastního pramene " .

Nenechte si proto od svých kamarádů a známých podsouvat praxí neověřené skutečnosti ať již děláte byznys v jakémkoliv oboru, neboť jen vaše osobní zkušenosti ( praxe) vás posune dál.

Děkuji vám za pozornost, pokud jste dočetli mé texty až sem :

Seznam použité literatury a zdroje informací :

Rakouská škola, Tržní řád a podnikatelská tvořivost, autor Jesus Huerta de Soto v překladu prof. Josefa Šímy a Marka Hudíka, Ph.D.

Autor této ekonomické publikace Jesús Huerta de Soto Ballester (* 23. prosince 1956 Madrid) je španělský ekonom a politický filosof patřící k předním evropským autorům píšícím v tradici moderní Rakouské ekonomické školy. V současnosti působí jako profesor politické ekonomie na Universidad Rey Juan Carlos v Madridu.

Internetové přednášky Prof. Ing. Václava Klause, CSc. Internetové přednášky Ing. Hany Lipovské, Ph.D. Internetové přednášky Prof. PhDr Anny Hogenové, CSc.